Onemocnění tepen
Jednou z významných oblastí angiologie jsou choroby tepen. Nejčastější příčinou jejich postupného zužování bývá ateroskleróza, při které se ve stěnách tepen ukládají tukové a další látky. Průtok krve se tím omezuje a tkáně mohou být hůře zásobeny kyslíkem.
Typickým příkladem je ischemická choroba dolních končetin. Zpočátku se může projevovat bolestí, tlakem nebo křečí v lýtku či stehně při chůzi. Obtíže se často objevují po podobné vzdálenosti a po krátkém odpočinku ustoupí. Tomuto příznaku se říká intermitentní klaudikace.
Při pokročilejším postižení se může objevit:
- bolest nohy také v klidu nebo v noci,
- chladnější chodidlo či končetina,
- blednutí nebo namodralé zbarvení kůže,
- oslabení svalů,
- špatné hojení ran,
- vymizení ochlupení nebo změny nehtů.
Někteří pacienti však nemusí mít dlouhou dobu výrazné potíže. Cévní vyšetření proto může být důležité také u lidí s vyšším rizikem aterosklerózy, například u kuřáků a pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo zvýšenou hladinou cholesterolu.
Angiologie se zabývá také vyšetřením tepen horních končetin, krčních tepen, břišní aorty, ledvinných tepen a dalších částí cévního systému podle charakteru obtíží a indikace lékaře.
Onemocnění žil
Další významnou oblastí jsou choroby žil. Mezi běžné problémy patří chronické žilní onemocnění, při kterém krev z dolních končetin neodtéká dostatečně účinně směrem k srdci.
Projevy mohou zahrnovat:
- pocit těžkých nebo unavených nohou,
- otoky kolem kotníků a bérců,
- bolest, tlak nebo napětí v končetinách,
- noční křeče,
- viditelné rozšířené nebo křečové žíly,
- svědění a změny zbarvení kůže,
- v pokročilých případech vznik bércového vředu.
Samotné otoky přitom nemusí mít pouze žilní příčinu. Mohou souviset také s lymfatickým systémem, srdcem, ledvinami, užívanými léky nebo dalšími onemocněními. Úkolem vyšetření je proto pokud možno určit jejich skutečný původ, nikoliv pouze řešit viditelný příznak.
Cévní onemocnění mohou zpočátku působit nenápadně, včasná diagnostika však umožňuje zahájit vhodnou léčbu a předcházet dalším komplikacím. Pokud vás trápí bolest končetin při chůzi, otoky, křečové žíly, změny prokrvení, nehojící se rány nebo jiné obtíže, které mohou mít cévní původ, v naší angiologické ambulanci budete v rukou zkušeného týmu specialistů.
Žilní trombóza
Závažným žilním onemocněním je hluboká žilní trombóza. Při ní se v hluboké žíle vytvoří krevní sraženina, která může omezovat nebo zcela blokovat průtok krve.
Typickými příznaky mohou být náhle vzniklý jednostranný otok, bolest nebo citlivost lýtka či stehna, pocit tepla a změna zbarvení kůže. Tyto obtíže nemusí být přítomny vždy a jejich intenzita se může lišit.
Podezření na hlubokou žilní trombózu vyžaduje rychlé lékařské vyšetření. Část sraženiny se totiž může uvolnit a dostat do plic, kde může způsobit plicní embolii. Náhlá dušnost, bolest na hrudi zhoršující se při nádechu, vykašlávání krve nebo kolaps vyžadují okamžitou zdravotnickou pomoc.
Ultrazvukové vyšetření hlubokých a povrchových žil patří mezi základní metody používané k potvrzení nebo vyloučení trombózy.
Poruchy drobných cév a mikrocirkulace
Angiologie se zabývá také poruchami mikrocirkulace, tedy krevního oběhu v nejmenších cévách.
Příkladem je Raynaudův fenomén, při kterém dochází k přechodnému stažení drobných cév, nejčastěji na prstech rukou. Prsty mohou při chladu nebo stresu zblednout, zmodrat, být studené, necitlivé nebo bolestivé. Po obnovení průtoku krve mohou naopak zčervenat a nepříjemně brnět.
Raynaudův fenomén může vznikat samostatně, ale někdy doprovází jiné onemocnění. Angiologické vyšetření pomáhá posoudit charakter obtíží a rozhodnout, zda jsou potřeba další vyšetření.
Lymfatické otoky
Při poruše odtoku lymfy může vzniknout lymfedém, nejčastěji na horní nebo dolní končetině. Otok může postihovat pouze část končetiny nebo také prsty. Pacienti mohou pociťovat tíhu, napětí, omezení pohybu a při dlouhodobém trvání také tuhnutí či zesilování kůže.
Před zahájením lymfodrenáže je vhodné podle doporučení lékaře zhodnotit stav žilního systému a vyloučit například žilní trombózu. Ne každý otok je totiž vhodné řešit stejným způsobem.
Diabetická noha a špatně se hojící rány
Cévní vyšetření je důležité také u pacientů s cukrovkou. Diabetická noha může vznikat kombinací poruchy citlivosti, poškození tkání, infekce a nedostatečného prokrvení.
Drobné poranění pak pacient nemusí včas zaznamenat a rána se může špatně hojit. Posouzení krevního zásobení končetiny pomáhá určit další léčebný postup a riziko komplikací.
Vyšetření je vhodné zejména při změně barvy nebo teploty nohy, oslabené citlivosti, bolesti, prasklinách, otlacích, opakovaných zánětech nebo při ráně, která se nehojí.